Jak se dříve trhali zuby? Historie a praxe odstranění zubů bez moderní dentistry

Stav zubů u lidí před sto lety byl katastrofický. Dnes, kdy se po rovnátkách občas objeví zbytkové zničení zubů kvůli špatné hygieně, si těžko představíme, jak se lidé v minulosti vypořádávali s bolestí, když se zub rozbil nebo zhníl až na kořen. V 19. století nebyla anestezie běžná, zubní lékaři často nebyli lékaři vůbec, a trhání zubů bylo často záležitostí kováře nebo cestovního trháče zubů.

Co se dělo, když zub bolěl?

Když se zub rozpadl, lidé často čekali, až bolest přijde na vrchol - a pak už nečekali. V mnoha vesnicích se zub trhl na místě, často bez jakéhokoli přípravku na zmírnění bolesti. Nejčastější metoda? Vazba zubu provazem a náhlé vytáhnutí. Někdy se používaly klíče, které se přidělaly k zubu a poté se prudce natáhly. Některé nástroje byly podobné kovářským kleštím, jen menší. Tyto nástroje nebyly sterilizované, často se používaly znovu bez mytí.

Nejznámějšími trháči zubů byli cestovní trháči, kteří cestovali po vesnicích a městech. Přišli s vozem, vystavili stůl, a vystupovali jako „lékaři“. Vystavovali zuby jako divadlo - ukazovali, jak rychle mohou vytáhnout zub, a lidé jim platili za to, že jim „zabijí bolest“. Někteří z nich dokonce vytahovali zuby i těm, kteří neboleli - jen proto, že měli „špatný zub“ podle jejich „zkušenosti“.

Bez anestezie, bez hygieny, bez naděje

Anestezie se začala používat až v polovině 19. století. Předtím se lidé drželi, když jim někdo trhl zub. Někteří si dělali víno nebo vodku, jiní se nechali zavázat na stůl, aby nezakřičeli. Některé ženy vypily vývar z máku, aby se zavřely - ale to neznamenalo, že bolest zmizela. Jen se stáhla do pozadí.

Hygiena? Neexistovala. Zuby se nečistily, pokud vůbec. V 18. a 19. století se používaly štětce z prasečích vlasů, ale nebyly pravidelně měněny. Zuby se čistily solí, popílkem nebo dokonce křídou. Mnoho lidí mělo zuby, které byly černé, rozpadlé, nebo úplně ztracené. Zápach z úst byl běžný. Někteří lidé nosili zubní náhrady z prasečích zubů, dokonce i z lidí - někdy z padlých vojáků.

Co se stalo s lidmi, kteří ztratili všechny zuby?

Když jsi ztratil všechny zuby, žil jsi s tím. Nebyly žádné protézy jako dnes. Ty, které existovaly, byly z nesprávných materiálů - slonovina, kůže, dřevo. Vykazovaly se v pravidelných intervalech, protože se rozpadaly. Některé byly připevněny k zbytkům zubů, které ještě držely, ale často se odklouzly. Jídlo se mělo žvýkat jazykem a dásněmi. Mnoho lidí jen pili polévky nebo kaše. Těžko se mohli živit, a proto často trpěli podvýživou.

Nejhorší bylo, že ztráta zubů často znamenala ztrátu identity. Lidé se styděli za svůj vzhled. Někteří se neodvažovali mluvit, smát nebo jíst ve veřejnosti. V mnoha obcích se lidé, kteří měli prázdné ústy, vyhýbali - považovali je za nemocné, nečisté nebo „prokleté“.

Zubní lékaři a vývoj moderní dentistry

První zubní lékaři se začali vysvětlovat až v 18. století. V Anglii se v roce 1728 objevil první zubní učebnice - Le Chirurgien Dentiste od Pierre Faucharda. Ten popsal, jak se zuby mají udržovat, jak se dělají protézy a jak se zubní bolesti léčí. Ale jeho názory se šířily jen mezi bohatými. Většina lidí je nepoznala.

V Čechách se první zubní lékárna objevila v Praze v roce 1806. Zde se začaly používat první nástroje, které nebyly pouze kovářské. Ale i tak se trhání zubů provádělo většinou bez anestezie až do roku 1846, kdy se v USA poprvé použila etherová anestezie. V Čechách se to stalo až o deset let později. A dokonce i tehdy nebyla dostupná pro všechny.

Proč se dnes zuby po rovnátkách poškozují?

Dnes se zuby po rovnátkách poškozují z jiného důvodu - ne z důvodu neznalosti, ale z důvodu zanedbání. Když máš rovnátka, je těžké čistit zuby. Zbytky jídla se zadržují mezi dráty a zubním kmenem. Pokud se nečistí správně, vznikají kyseliny, které rozkládají sklovinu. To se nazývá karies. Pokud se to nezastaví, zub se rozpadne - a pak je potřeba ho odstranit.

Je to jiný problém než v minulosti. Dříve byly zuby zničeny kvůli nedostatku hygieny a potravin. Dnes jsou zuby zničeny kvůli nedostatku pozornosti. Mnoho lidí si myslí, že rovnátka „se sama očistí“ - ale to není pravda. Potřebuješ speciální štětce, nitě, a častější návštěvy zubního lékaře.

Co se můžeš naučit z minulosti?

Minulost nám říká jedno: zuby nejsou něco, co si můžeš dovolit ignorovat. Když jsi měl zubní problém v 18. století, neměl jsi možnost, jak ho vyřešit. Dnes máš všechno - anestezii, sterilní nástroje, rentgen, fluoridové zubní pasty, i dentální nitě. Ale máš i větší odpovědnost.

Když máš rovnátka, nečekáš, až se zub rozpadne. Čistíš ho každý den. Používáš zubní nitě mezi dráty. Chodíš na kontrolu každých šest měsíců. Pokud ti někdo řekne, že „to je jen drobnost“, nevěř mu. Dříve byla „drobnost“ důvodem, proč jsi ztratil zub - a možná i život.

Největší rozdíl mezi dnes a včera je ten, že dnes máš výběr. Můžeš si vybrat, jestli chceš mít zuby, nebo ne. Dříve jsi neměl výběr. Dnes máš.

Zubní ztráta a dnešní realita

Dnes se v Česku ztrácí zuby hlavně u lidí nad 50 let, ale problém se posouvá dolů. Stále více mladých lidí, kteří měli rovnátka, má po nich poškozené zuby. Ne proto, že rovnátka jsou špatná - ale proto, že se o ně nezajímali. Někteří lidé si myslí, že když mají rovnátka, už nebudou potřebovat zubní lékaře. To je největší omyl.

Když máš rovnátka, tvoje zuby jsou vystaveny většímu riziku. Kyseliny z jídla se zadržují. Bakterie se množí. Pokud nečistíš správně, vzniká bílá skvrna - první známka karies. A když to nezastavíš, zub se rozpadne. A pak už není možné to opravit jen zubní plombou. Musíš to vyměnit - nebo odstranit.

Co dělat, abys se vyhnul ztrátě zubů po rovnátkách?

• Používej interdentalní štětce - nejen běžný štětec. Mezi dráty se nečistí běžně.
• Čisti zuby po každém jídle. Pokud nemůžeš, alespoň si umyj ústa vodou.
• Používej fluoridovou pastu a zubní nitě každý den.
• Chodíš na kontrolu každých 6 měsíců - ne jen když bolí.
• Po odstranění rovnátek se nezastavuj. Zuby se mohou ještě posouvat - a potřebuješ udržovací retentory.

Největší chyba, kterou lidé dělají, je myslet si, že „když už mám rovnátka, už jsem vyřešil zuby“. To je úplně špatně. Rovnátka jsou jen začátek. Pravá péče začíná až potom.